Na Hromnice o den více je pěkná myšlenka, čas ale nejde zastavit

Nebojte, vím, že Hromnice jsou 2. února, když ale někdy nestíhám, tak si vzpomenu na tu skvělou komedii Na Hromnice o den více, kde hrdina prožíval stále dokola jeden den. V tom filmu se totiž skrývá plno chytrých myšlenek.

"The movie basically tells us how joyless life is for a hateful person and that the more they give, the more they learn, the more they love, the happier and more fulfilling life will be."

Každý by asi někdy přivítal, kdyby měl více času a kdyby byla nějaká možnost, jak zastavit čas a dokončit všechny úkoly a resty, co se kolem nakupily. Bohužel, čas nejde ani zastavit ani nikde koupit, takže je nutno zvolit trochu jiný přístup k řešení časové krize.


Nějaký den navíc by se hodil?

Když nestíhám, tak jsem si ověřil, že nejlepší způsob je se na všechno vykašlat. Ne ovšem v duchu: "Co máš udělat dnes, odlož na pozítří a zítra máš veget." Jde o to zastavit se, dopřát si trochu odpočinku a času na přemýšlení, co je opravdu důležité, co je jen urgentní, co nám jen zabírá čas a přitom nás nikam neposune.

Obvykle to pomáhá, alespoň mně, neboť si pak s čistou hlavou sednu, přehodnotím priority úkolů a sepíšu znovu rámcový plán, co dnes, co zítra, co do konce týdne. V životě je to úplně stejné jako při práci na nějakém projektu, kdy plán se musí také upravovat dle priorit, momentální situace na trhu, dle času, peněz, či lidí.


Co byste udělali jinak, kdybyste mohli jeden den zopakovat?

Řekl bych, že skoro nikdo by nic neměnil, neboť člověk je tvor vychytralý a dokáže si vždy "pěkně" zdůvodnit, proč musel udělat to nebo ono, proč mu nezbyl čas na něco jiného, třeba i důležitějšího.

Schválně si všimněte, že každý, koho se někde ptají, co by ve svém životě změnil, kdyby mohl, tak odpovídá, že by nic neměnil, že všechno dobré i zlé v životě mělo nějakou cenu ;-)

Jasně, že všechno dobré i zlé je k něčemu dobré a formuje celkově naši osobnost. Řekl bych ale, že každý by našel ve svém životě něco, co by se dalo zlepšit - a nemusí to být jen větší pozornost před nějakým případným úrazem, který nás potkal. Co bylo dobrého na tom, že mě kdysi srazil na kole náklaďák? Možná se mi trochu rozsvítilo?

S věkem dostáváme nadhled a na stará kolena si budeme stejně pamatovat jen to dobré, takže taková rekapitulace života dopadne asi vždy dobře a bez nějakých stesků. Obvykle je ale už pozdě něco měnit.


"Lepší pozdě nežli později!"

Každopádně, nemá cenu nad něčím minulým truchlit, čas se nevrátí, je ale možno se minimálně poučit, což stále dokola vysvětluji některým těm stěžovatelům, kteří dumají nad něčím minulým v klasickém stylu např. "kdybych já to tehdy udělal / neudělal", "kdybych se více učil", "kdybych já vzal / nevzal tu práci", "kdybych se na to úplně nevykašlal", "kdybych tehdy nezaspal / se nevyspal", "kdybych to udělal dříve",...

Ohlížet se moc dozadu nemá cenu, je ale dobré se zamýšlet alespoň nad každým prožitým dnem, obvykle večer před usnutím, neboť máme větší šanci se poučit z chyb i drobných úspěchů. Je hlavně možno něco změnit a druhý den náležitě zkvalitnit, když je potřeba.

Proto se ohlížím za každým dnem, plánují na týden jen důležité věci a rekapituluji měsíčně. Ta "hra" se dá hrát i jinak, pravidla i upravovat, ale konstanty zůstávají obvykle stejné - den má 24 hodin, máme jen 2 ruce a 1 makovici, buď plnou nebo prázdnou.

Chcete, aby měl den 26 hodin?"Nesnáším rady typu - každým papírem (mailem) se zabývej pouze jednou,..."Čti více...

Takže má poučení z minulého dne?

- Vyhýbat se hlupákům a nebavit se s věčnými stěžovateli. NeverEnding story...

- Soustředit se jen na klíčové projekty, nerozptylovat se a snažit se příliš neodbočovat z cesty!

- Nechodit na oběd mezi 12-13, neboť je všude plno žravých kancelářských "kobylek".

- Kopie nutno ukládat na tři různá místa současně, neboť někdy ani dva samostatné HDD nestačí ;-(

- Omezit psaní českého blogu a soustředit se spíše na anglické stránky!