Cayman Islander | Diary of a Freelance Programmer traveling the world

Cayman Islander's blog - Diary of Freelance Programmer

Kolik vyděláváme a jaký je náš opravdový příjem?

New YorkJel jsem takhle vláčkem a chtěl jsem si číst chytrou knihu, ale nešlo to, neboť do kupé přistoupili dva mladíci a diskutovali o svých připravovaných Web projektech.

Nechtě jsem tak vyslechl jejich budoucí podnikatelské plány na Internetu, starosti, co řeší, Web technologie, co používají, ceny, jaké si chtějí účtovat za vývojové práce.

Jednou jsem takhle náhodně vyslechl u oběda prezentaci nějakého SEO / PPC konzultanta, který na notebooku u sousedního stolu předváděl připravenou Google AdWords strategii nějakému klientovi. Oba byli v obleku a já jen v mikině s batohem pod stolem, tak si asi říkali, že taková socka nemůže být ani od konkurence ani z oboru, když si sedli vedle a nahlas se bavili o svých plánech.

Fakt si dávejte pozor, když něco řešíte na veřejnosti. Nikdy nevíte, kdo něco zaslechne, ať je to ve vlaku, někde ve frontě, či v hospodě. Nejsem paranoidní, ale některé věci se prostě řeší v uzavřené kanceláři, kterou my, socky, máme na rozdíl od těch oblekáčů ;-)


Neraďte lidem, co nechtějí poradit!

Někdy, když mám náladu, tak se i zapojím do hovoru, když třeba společnost vedle dumá nad nějakým problémem a já mám řešení. Proč neporadit a neseznámit se se zajímavými lidmi, když to tedy není moc vlezlé (sám nesnáším otravné lidi).

V tom vlaku s těmi mladíky jsem ale neměl ani náladu ani příležitost, tak jsem jim při odchodu jen poděkoval za inspirativní diskuzi a poradil, že jim v tom jejich plánu nějak chybí cena na hodinu jejich práce, ať o tom ještě popřemýšlejí.

Bavili se sice zaujatě o tom, jaké ceny si chtějí účtovat a jaké chtějí mít do roka zisky, nepadla ale zmínka o tom, kolik je to bude stát času. Mám takový pocit, že ten problém ceny vlastního času si stále málokdo uvědomuje a hodně lidí na to ve svých podnikatelských plánech možná zapomíná.

Chlapci se bavili o tvorbě Web stránek na zakázku a prodeji nějakého perspektivního zboží, kdy zhruba jejich plány byly následující:

- Web stránky budeme dělat za 200-300 USD (jednoduchý Web), či za 500-1000 USD (složitější). Nic to přece nestojí, "jen" náš čas.

- Zboží budeme prodávat s 10-20% rabatem, tj. koupíme od výrobce XYZ a prodáme se ziskem. "Vyděláme" tak 10-20% na každém prodeji.

- Zápis do Web katalogů budeme nabízet jen za 30-50 USD. Nic to přece nestojí, "jen" náš čas.

(Takových nápadů a práce, co stojí "jen náš čas", měli mnohem více.)


Cena za práci nebo "jen" hrubý příjem?

Nabízet fixní cenu za nějaký blíže nespecifikovaný projekt je stejný extrém, jako nabízet fixní cenu na hodinu práce bez ohledu na přesný druh konkrétní práce a typ zákazníka. Prodávat nějaké zboží s fixním rabatem je trochu jednodušší, ale stejně chybí kalkulace, zda se mi to vyplatí, když neznám kompletní cenu svého času, který musím vynaložit na uskutečnění nějakého prodeje.

Základ u všech cenových kalkulací je totiž znalost, jaká je opravdová cena za hodinu mé práce, kdy pak je jednodušší odhad, kolik si mám účtovat třeba za nějaké jednoduché Web stránky. Jak dlouho mi budou trvat? Dva dny? 20 hodin? Jak pak vypadá jednoduchá kalkulace při nejnižší ceně 3200 Kč za Web, co si plánovali ti chlapci výše:

3200 Kč fixní cena / 20 hod. = 160 Kč na hodinu?

Je teď úplně jedno, zda má někdo dvojnásobné ceny, či něco udělá rychleji. Ta cena na hodinu z příkladu není žádný zisk z dané činnosti. Zapomíná se totiž na to, že i náš čas má nějakou cenu a že je nutné do všech hrubých cen započítat i veškeré "skryté" náklady.

Spočítat náklady je zdánlivě jednoduché, tj. provoz kanceláře (energie, internet, hosting), telefony, auto, pojištění všeho druhu, tonery a papír do tiskáren,... Kdo je měsíční plátce DPH nebo si alespoň průběžně vede účetnictví, tak má asi jednodušší srovnávání všech nákladů a příjmů, neboť každý měsíc hned vidí, jestli vydělává nebo je v mínusu.

Takový "účetní" příjem je ale stále jen hrubý příjem a každého čekají ještě daně, sociální a zdravotní pojištění. Kde jsou také ještě náklady na budoucí investice do techniky, obnovu hardware nebo nákup nových verzí software, na odborné knihy, vlastní vzdělávání, příp. vzdělávání zaměstnanců? Kolik je pak ten opravdový zisk, kvůli kterému jsme vůbec s nějakým podnikáním začali?

Jsou tedy ty paragony a faktury v účetnictví opravdu všechny naše náklady? Možná, když je v nákladech i naše měsíční výplata, dovolená na Hawaii, návštěva odborných konferencí v Bostonu, v Brně nebo Ostravě. Kdo ale dělá hodně věcí sám a bez zaměstnanců, tak obvykle své firmě, tj. sám sobě, nic neúčtuje ;-)

To je ale dost podstatná chyba, neboť si tak zásadně zkreslujeme představu o našem rádoby úspěšném podnikání.


Jaký je náš opravdový příjem z podnikání?

Kdysi jsem dostal chytrou radu, že každou účtovanou hodinovou sazbu, či jakýkoliv fakturovaný příjem za prodej zboží, je potřeba vydělit dvěma, abych tak měl rámcovou představu, jaký je odhadem můj "zisk". Není to přesné, ale stále to je lepší (reálnější) informace, jak kalkulovat s tím, že vydělávám 500-1000 na hodinu dle nějakého svého ceníku.

(V začátcích podnikání jsem si to uvědomil, když místo miliónu na kontě, který mi připadal dostatečný, mi po zdanění a všech odvodech zůstalo nějakých 600 tisíc, tj. zhruba jen ta půlka.)

Zkuste si schválně spočítat, kolik činí opravdový příjem z vaší činnosti na jednu hodinu při započítání všech možných i nemožných, současných i budoucích, výdajů. Někoho to postaví na nohy, jinému to možná otevře oči k reálnější přístupu k podnikání, další si třeba najde lépe placené místo uklízečky, případně začne venčit psy za pěknou hodinovou sazbu, jak tvořit Web stránky na zakázku ;-)

Je ale fakt, že po dosažení určité výše příjmu si už můžete dovolit ty náklady nějak moc nesledovat, ale v začátcích podnikání je to naprostá nutnost.

16 comments :

Anonymní řekl(a)...

Příliš to nesouvisí; jak jsi tam psal o ceně času, připomnělo mi to jak vždycky žasnu, co všechno jsou lidi schopní dělat sami podomácku, desítky hodin a ještě mizerně. Jen aby "ušetřili". Jak se někam trmácejí, protože je to tam levnější a oni "ušetří". Čas je pro ně zřejmě bezcenný - a to nechápu.

(P.S. přechodníky jsou potvory složité, -íc je koncovka ženského rodu. Ale nejsem si teď jistý, jak by to mělo vypadat - asi "nechtě"... jak říkám, potvory složité :))

Anonymní řekl(a)...

Podle mě taky záleží na tom, jestli tě to baví. Jednoduše řečeno já například buduji infrastrukturu a nějak nevím jak moc pracuji, ale prostě mě to baví a peníze mi na vše ostatní (auto, jídlo, posilka, bydlení) stačí, takže neřeším.

Jednoduše řečeno strávit den pro mě tím, že se zabývám jaké úložné zařízení je lepší či horší je pro mě zábava.

Na druhou stranu dělat web prezentace pro klienty by mě nebavilo, vůbec. Taky je rozdíl dělat web pro sebe a pro klienty. Ono například dělat svůj web je zábava, ale dělat cizí web je nuda.

Podle mě to důležité je, aby to člověka bavilo. Myslím, že když mi klient platí za to, abych k němu létal a mě baví lítat letadlem, tak účetně je to nulový zisk, ale pro mě to je třeba zisk, i když papírově ne.

Anonymní řekl(a)...

Jinak většina lidí a zejména webaři postrádají podnikatelské myšlení, web je o marketingu a webaři právě marketingu paradoxně vůbec nerozumí.

Marketing je o tom zjistit jaká je moje cílová skupina, vžít se do role cílové skupiny a prozkoumat její možnosti, a pak nabídnout konkurenční výhodu, aby mě moje cílová skupina preferovala.

T.j. například cílová skupina je člověk co chce vytvořit e-shop. Takový člověk si přečte podnikánívusa.com, zjistí že se dá e-shop rozjet zadáčo nebo přes e-bay.com a udělá to takhle. Proč by mě za to platil 500 USD?

Anonymní řekl(a)...

Já nějak nedumám nad hodinovou sazbou, protože to není tak jednoduché spočítat. Náklady se pořád mění, potom je tady ta konkurence, která kazí ceny.

Stanovil jsem si kdysi, že nebudu dělat žádnou zakázku, která bude pod 20 tisíc, takže odmítám všechny žádosti na malé weby a věnuji se jen větším zakázkám. Méně starostí, peníze stejné.

Jak popisuje Markonius, tak tě to musí bavit, neřeším tedy, kolik mám na hodinu a jak dlouho na něčem dělám, když mě to baví, tak tomu věnuji klidně více hodin, neboť příjem už mám domluvený ve smlouvě.

Cayman řekl(a)...

2Wu: Máš pravdu a díky za upozornění. Přechodníky jsou potvory a vůbec je neumím používat podobně, jak neumím všechna pravidla ČJ vymyšlená nějakým "ichtylem bez mozku".

Umím ale zase něco jiného, možná důležitějšího pro život :-)

Budu to ale muset trochu napravit, jestli najdu nějakou příčurku jazyka mateřsky - macešského a jestli ten výklad chytrého jazykovědce, který nemá nic jiného na práci, jak hnipání se v češtině, vůbec pochopím, o čemž už nyní pochybuji.

Říkáš, že místo "Nechtíc jsem vyslechl..." by mělo být "Nechtě jsem vyslechl..."? Já jsem ale chtě, jen to bylo nechtíc :-))

Hmm, příště asi napíšu jen, CO jsem to vlastně slyšel a odpustím si patvary, co trhaj uši, typu chtíc-nechtíc a chtě-nechtě, příp. chca-nechca, chčíc-nechčíc.

Cayman řekl(a)...

2markonius: Přesně vystihnuto a plně s tebou souhlasím. Ověřeno už mnohokrát a je jen pár výjimek, které se vymykají:

"...webaři postrádají podnikatelské myšlení, web je o marketingu a webaři právě marketingu paradoxně vůbec nerozumí"

Mírně jen musím oponovat s tou myšlenkou, že člověk, co chce vytvořit e-shop, si přečte podnikánívusa.com, to bych tak moc netvrdil. Většina laických uživatelů chce "jen" Web stránky a je jim jedno, jestli to bude e-shop nebo jak tomu vlastně říkají všichni ti odporníci.

Vždy tady bude prostor pro firmy, které takovým zákazníkům prodají cokoliv, třeba i open-source e-shop nebo CRM.

Anonymní řekl(a)...

cayman: se tak nerozčiluj :). K publikování v češtině prostě čeština patří, s tím se nedá hnout.

Že umíš něco jiného, důležitějšího pro život, nepochybuji - ale moc bych to jako argument nepoužíval, neb bych mohl dostat odpověď, že mám tedy dělat právě to co umím :D.

Hele, fakt si myslíš, že pravidla jazyka vznikají tak, že si je někdo vymyslí? ;).

Kdyby ses chtěl na ty přechodníky přece jen podívat (jsou složité, ale dle mého názoru pěkné a úsporně vyjadřující návaznosti, vlastně je to alternativa časových sousledností v angličtině), můžeš zkusit http://blog.wuwej.net/2005/03/03/prechodniky.html

Anonymní řekl(a)...

Já jsem stále student a "nechtíc" musím přiznat, že jsem před rokem měl také podobné myšlení jak "kucííí" ve vlaku.

Já bych řekl, že si tím musí projít každý, protože jak máš vědět rovnou svojí hodnotu, když nevíš (nemáš ty zkušenosti) co a jak se tvoří apod. Ono jim to dojde za pár let (možná).

A musím také přiznat, že je o dost zábavnější dělat weby (projekty) pro sebe než pro zákazníky. Prostě mě to baví, ikdyž se to třeba někdy nevyvede. Ale člověk si tím sbírá zkušenosti a ty jsou lepší, než oněch 300 USD za nějaký web... A pokud člověk chce, tak se rovnou při tom naučí i marketing - mě osobně to začalo skutečně bavit. Ono marketing je podle mě prostě zábava. Někdo se mu učí 5let někde na vysoké škole a někdo to má prostě v krvi a šoupne i "vysokoškoláka" do kapsy.

Cayman řekl(a)...

2Wu: Ale ja se "nerozčiluji". Jestli to tak vyznělo, tak to bylo myšleno jen na mě osobně, že neumím přechodníky :-)

Ano, pravidla vznikají tak, "že si je někdo vymyslí", i když se nám někdo snaží nakukat, že vznikly přirozeným a logickým vývojem jazyka, či společnosti. Kdo vymyslel nabodeníčka, čárky ve větě, velká - malá písmena?

Každopádně, dík za ten tvůj úvod do přechodníků. Je mi to sice jasnější, ale bude ještě chvíli trvat, než dojde k přenosu teorie do praxe.

Poznámka pro doménové spekulanty: Doména prechodniky.cz je stále volná k vaší spekulaci. Vhodná je buď pro reklamy na český jazyk, příp. pro slovenské stavební firmy, které dělají kachličky "pro chodníky" ;-)

Cayman řekl(a)...

Tomáši, to je fakt. Každý si tím vývojem a hledáním své cesty musí projít sám.

Jinak, máš dobrý blog, pěkně jsem se bavil u toho tvého posledního příspěvku Jak jsem radil IT "profíkům". Snad sis moc neporanil hlavu :-))

Anonymní řekl(a)...

K těm kalkulacím bych dodal zlaté pravidlo: náklady jsou obvykle vyšší a příjmy často nižší, než čekáte. Takže nezapomínat na koeficient pesimismu. Největší chybou pak je, když Vám kalkulace "nevyjde" a vy si v nadšení z projektu upravíte vstupní čísla tak, aby jste se to ho zisku dopočítali - řeknete si třeba "takže se toho bude muset prodat víc" a navýšíte odhad tržeb ...

Cayman řekl(a)...

Pěkné, "koeficient pesimismu" :-)

To je právě to, na co lidi zapomínají při plánování příjmů. Někdo začne prodávat levné výrobky, na kterých má nízký rabat a to množství prodaných kusů nějak neodpovídá předpokladům. Naoko je takové podnikání ziskové, neboť v ceně nejsou právě všechny ty "skryté" náklady.

Anonymní řekl(a)...

Ty jo, spiknutí lingvistů, kteří nás chudáky drží v šachu! :D

Nabodeníčka Hus (aby zjednodušil spřežky), čárky nejdřív označovaly řečnické pauzy, teprve později se napodobila němčina, velká a malá písmena netuším. Pravidla jen popíší něco, co existuje, nebo to existující (možná i násilně) modifikují. Ale nevěřím, že by takových kompletních vymyšleností bylo hodně. Tak možná v esperantu ;).

Cayman řekl(a)...

2Wu: Tak vidíš, "že pravidla jazyka vznikají tak, že si je někdo vymyslí". Ať už to byl velký kazatel nebo další chytráci, kteří nemají nic jiného na práci, jak vymýšlet stupidní pravidla českého jazyka.

Pravidla opravdu jen nepopisují "něco, co existuje", jak jsi psal.

PROČ třeba má čeština taková stupidní pravidla na to, kde se dělá čárka? PROČ to nemáme tak jednoduché, jak se to dělá např. v italštině? (Čárka se píše tam, kde to autorovi dává smysl.)

Nebylo by to více logické a pro všechny jednodušší? Nezbylo by každému žákovi více času na učení se třeba přechodníkům, když už né nějakému cizímu jazyku, aby se lépe uplatnil v životě?

ALE to se dostáváme někam jinam. Napíšu spíše extra příspěvek o kráse a tuposti češtiny a tam se můžeme v příspěvcích vyřádit :-))

Anonymní řekl(a)...

Jo, utneme to - ale článek ani psát nemusíš, neb diskutovat nemá význam (nejsem ochoten ze svého postoje ustoupit ani o píď) ;).

Anonymní řekl(a)...

Když už jsme u té češtiny - já měl mega problémy na střední s češtinářkou. Měla mě 3 roky a vždy jsem měl skoro 4 z češtiny. Měl jsem podobný názor jako Cayman (ikdyž ne na pravidla), ale na to, proč mi někdo má cpát do hlavy o čem je Máchův Máj. Neříkám, že jsem jej nečetl - četl a dokonce 3x. Ale proč mi někdo cpe do hlavy názor někoho, kdo to četl předemnou.. Já si udělám svůj obrázek, ne?

Nakonec to bylo v můj prospěch - na maturitní ročník jsme dostali nového učitele a u rázem jsem měl 1 z češtiny :)! Ať mi někdo říká něco o vědomost - hold komunisté ještě ve školách nevymřeli :( a za názor se stále bije.

A co se týká čárek - mám jednu lingvistku v rodině a pomalu se bojím ji dát nějakou adresu projektu, bo přesně vím, že ze mě udělá "blba" neznajícího česká pravidla.. Ono je dle mého důležitější dělat něco pro společnost, než buzerovat společnost.

Okomentovat