Jel jsem takhle vláčkem a chtěl jsem si číst chytrou knihu, ale nešlo to, neboť do kupé přistoupili dva mladíci a diskutovali o svých připravovaných Web projektech.
Nechtíc jsem tak vyslechl jejich budoucí podnikatelské plány na Internetu, starosti, co řeší, Web technologie, co používají, ceny, jaké si chtějí účtovat za vývojové práce.
Jednou jsem takhle, opět nechtíc, vyslechl u oběda prezentaci nějakého SEO / PPC konzultanta, který na notebooku u sousedního stolu předváděl připravenou Google AdWords strategii nějakému klientovi. Oba byli v obleku a já jen v mikině s batohem pod stolem, tak si asi říkali, že taková socka nemůže být ani od konkurence ani z oboru, když si sedli vedle a nahlas se bavili o svých plánech.
Fakt si dávejte pozor, když něco řešíte na veřejnosti. Nikdy nevíte, kdo (nechtíc) něco zaslechne, ať je to ve vlaku, někde ve frontě, či v hospodě. Nejsem paranoidní, ale některé věci se prostě řeší v uzavřené kanceláři, kterou my, socky, máme na rozdíl od těch oblekáčů ;-)
Neraďte lidem, co nechtějí poradit!
Někdy, když mám náladu, tak se i zapojím do hovoru, když třeba společnost vedle dumá nad nějakým problémem a já mám řešení. Proč neporadit a neseznámit se se zajímavými lidmi, když to tedy není moc vlezlé (sám nesnáším otravné lidi).
V tom vlaku s těmi mladíky jsem ale neměl ani náladu ani příležitost, tak jsem jim při odchodu jen poděkoval za inspirativní diskuzi a poradil, že jim v tom jejich plánu nějak chybí cena na hodinu jejich práce, ať o tom ještě popřemýšlejí.
Bavili se sice zaujatě o tom, jaké ceny si chtějí účtovat a jaké chtějí mít do roka zisky, nepadla ale zmínka o tom, kolik je to bude stát času. Mám takový pocit, že ten problém ceny vlastního času si stále málokdo uvědomuje a hodně lidí na to ve svých podnikatelských plánech možná zapomíná.
Chlapci se bavili o tvorbě Web stránek na zakázku a prodeji nějakého perspektivního zboží, kdy zhruba jejich plány byly následující:
- Web stránky budeme dělat za 200-300 USD (jednoduchý Web), či za 500-1000 USD (složitější). "Nic" to přece nestojí, jen náš čas.
- Zboží budeme prodávat s 10-20% rabatem, tj. koupíme od výrobce XYZ a prodáme se ziskem. "Vyděláme" tak 10-20% na každém prodeji.
- Zápis do Web katalogů budeme nabízet jen za 30-50 USD. "Nic" to přece nestojí, jen náš čas.
Cena za práci nebo "jen" hrubý příjem?
Nabízet fixní cenu za nějaký blíže nespecifikovaný projekt je stejný extrém, jako nabízet fixní cenu na hodinu práce bez ohledu na přesný druh konkrétní práce a typ zákazníka. Prodávat nějaké zboží s fixním rabatem je trochu jednodušší, ale stejně chybí kalkulace, zda se mi to vyplatí, když neznám kompletní cenu svého času, který musím vynaložit na uskutečnění nějakého prodeje.
Základ u všech cenových kalkulací je totiž znalost, jaká je opravdová cena za hodinu mé práce, kdy pak je jednodušší odhad, kolik si mám účtovat třeba za nějaké jednoduché Web stránky. Jak dlouho mi budou trvat? Dva dny? 20 hodin? Jak pak vypadá jednoduchá kalkulace při nejnižší ceně 3200 Kč za Web, co si plánovali ti chlapci výše:
3200 Kč fixní cena / 20 hod. = 160 Kč na hodinu?
Je teď úplně jedno, zda má někdo dvojnásobné ceny, či něco udělá rychleji. Ta cena na hodinu z příkladu není žádný zisk z dané činnosti. Zapomíná se totiž na to, že i náš čas má nějakou cenu a že je nutné do všech hrubých cen započítat i veškeré "skryté" náklady.
Spočítat náklady je zdánlivě jednoduché, tj. provoz kanceláře (energie, internet, hosting), telefony, auto, pojištění všeho druhu, tonery a papír do tiskáren,... Kdo je měsíční plátce DPH nebo si alespoň průběžně vede účetnictví, tak má asi jednodušší srovnávání všech nákladů a příjmů, neboť každý měsíc hned vidí, jestli vydělává nebo je v mínusu.
Takový "účetní" příjem je ale stále jen hrubá mzda a každého čekají ještě daně, sociální a zdravotní pojištění. Kde jsou také ještě náklady na budoucí investice do techniky, obnovu hardware nebo nákup nových verzí software, na odborné knihy, další vzdělávání, příp. na nějaký opravdový zisk, kvůli kterému jsme vůbec s nějakým podnikáním začali?
Jsou tedy ty paragony a faktury v účetnictví opravdu všechny naše "náklady"? Možná, když je v nákladech i naše měsíční výplata, dovolená na Hawaii, návštěva odborných konferencí v Bostonu, v Brně nebo Ostravě. Kdo ale dělá hodně věcí sám, bez zaměstnanců, tak obvykle své firmě, tj. sám sobě, nic neúčtuje.
To je ale dost podstatná chyba, neboť si tak nechtíc zkreslujeme představu o našem "úspěšném" podnikání.
Jaký je náš opravdový příjem z podnikání?
Kdysi jsem dostal chytrou radu, že každou účtovanou hodinovou sazbu, či jakýkoliv fakturovaný příjem za prodej zboží, je potřeba vydělit dvěma, abych tak měl rámcovou představu, jaký je odhadem můj "zisk". Není to přesné, ale stále to je lepší (reálnější) informace, jak kalkulovat s tím, že vydělávám 500-1000 na hodinu dle nějakého svého ceníku.
(V začátcích podnikání jsem si to uvědomil, když místo miliónu na kontě, který mi připadal dostatečný, mi po zdanění a všech odvodech zůstalo nějakých 600 tisíc, tj. zhruba jen ta půlka.)
Zkuste si schválně spočítat, kolik činí opravdový příjem z vaší činnosti na jednu hodinu při započítání všech současných i budoucích výdajů. Někoho to postaví na nohy, jinému to možná otevře oči k reálnější přístupu k podnikání, další si třeba najde lépe placené místo uklízečky, případně začne venčit psy za pěknou hodinovou sazbu, jak tvořit Web stránky na zakázku ;-)
Je ale fakt, že po dosažení určité výše příjmu si už můžete dovolit ty náklady nějak moc nesledovat, ale v začátcích podnikání je to naprostá nutnost.